Přejdi na obsah
Ignácův svět
Menu
  • Blog
  • Ignácův příběh
  • Po čtyřech
  • Seznam na cesty
  • Kontakt
Menu

Rubrika: Malý filozof

Kousnu nebo nekousnu?

Zveřejněno v 17 ledna, 202217 ledna, 2022 od Veronika Součková

Kousnu nebo nekousnu? Jsme s paničkou po víkendu zničeni. Stále přemýšlím, jestli byly v sobotu nějaké erupce na psím slunci, nebo co se to vlastně dělo! Začalo to odpoledne, když jsme šli na procházku s mou sestřenicí Morou a bratrancem Čumem. Oni jsou taková divoká smečka a já se jich trochu bojím. Mora je velká…

Číst více

Život je pes!

Zveřejněno v 10 března, 202110 března, 2021 od Veronika Součková

Život je pes! Už jste to slyšeli? Dneska jsem byl ve Stromovce, sedl si na pařez a dal si svou filozofickou půlhodinku. Šel okolo mě pán a říká: „Život je pes!“. Musel jsem se nad tím zamyslet. Jakože já jsem život? Nebo jak to myslel? Lidé používají kdejaké výrazy. Všimli jste si, jak často k…

Číst více

Prý jsem jenom pes!

Zveřejněno v 24 února, 202124 února, 2021 od Veronika Součková

Prý jsem jenom pes! „Vždyť je to jenom pes a podle toho by se měl chovat!“ Kolikrát už tohle někdo křičel na tvoje páníčky? Že jste to slyšeli přímo od nich?  „To bych se na to podíval!“ Jen se na mě podívejte, když si vezmu pláštěnku! Jsem skoro jako člověk! Dobře, teď vážně. Neustále se…

Číst více

Ignác

Jsem Ignác, dítě ulice, a z nebe vyprávím své příběhy.

Inspiroval jsem mnoho psích kamarádů na cestě za štěstím. Dnes na ně dohlížím shora a společně s Perritem pomáháme lidem porozumět psím duším.

Rubriky

  • Detektivní kancelář
  • Kamarádi
  • Malý filozof
  • Zápisky z cest
  • Zpravodaj
Jak to celé začalo? Ignác. Perrito. A já. 🐾 Jak to celé začalo?
Ignác. Perrito. A já. 🐾

V roce 2019 jsem si adoptovala svého prvního psa. Jmenoval se Ignác.
Byli jsme jen my dva. Jeden útulkáč a jedna holka, co netušila, jak moc se jí změní svět.

Dnes je všechno jinak.
Mám rodinu, děti… a Perrita.
Další útulkáč, další velká výzva. Ale úplně jiný příběh.

🎤 Tohle je poprvé, co mě tu Ignác pustil ke slovu.
Obvykle tady vypráví on – i po své smrti má v tomhle světě hlavní slovo. Ale dnes mi ho přenechal.

Máme toho za sebou dost. A možná právě ty potřebuješ slyšet, jaké to opravdu je – adoptovat psa. A žít s ním. V dobrém i těžkém.

💚 Pokud jsi tu nový, vítej v Ignácově světě.
Tady mluvíme o adopci upřímně. Bez pozlátek. Se srdcem.

🎥 Mrkni na video a sleduj nás, pokud chceš vědět, jak to zvládáme dál.
Zajímalo by tě vyprávění z pohledu mojí pani Zajímalo by tě vyprávění z pohledu mojí paničky?

Protože... některé příběhy nejsou ani veselé, ani smutné. Jsou prostě opravdové.
Adopce psa není happyend.
Je to začátek. A taky někdy začátek docela velké jízdy.

Panička toho má spoustu na srdci, tak jsme se domluvili, že ji občas taky pustím ke slovu.

Já jsem přišel první – byl jsem její první psí parťák.
Měli jsme na sebe čas. Všechno bylo jen o nás dvou.
Perrito přišel, když už doma nebyla sama. A všechno bylo... jinak.

Chceš vědět víc?
Tak počkej, co ti o nás brzy poví ona sama.
Pořád se najdou lidi, co hledají psa „čistok Pořád se najdou lidi, co hledají psa „čistokrevného bez papírů“.
Levně. Na inzerát.
Protože „nechtějí výstavy, jen parťáka.“

Ale víš co?
Tímhle stylem končí v klecích další a další feny.
A v útulcích další a další štěňata, co nikdo nechce.

📌 Chceš parťáka?
✅ Adoptuj.
📌 Chceš konkrétní plemeno a jistotu?
✅ Hledej chovatele.

❌ Ale nic mezi tím. Prosím. Kvůli nim. 🐾

#StopMnožkám #Adoptuj #IgnacuvSvet #PesNeniVec
🐾 Už je to zase nějaký čas, co jsem byl sly 🐾 Už je to zase nějaký čas, co jsem byl slyšet…

Ale víš co? Já jsem tu pořád. Jen teď mluvím tišeji.
Vím, že panička měla plné packy – s Perritem, s Věruškou a její novou sestřičkou. A taky s tím vším, co se nedá úplně popsat, jen cítit.

Ale já tu jsem.
Sleduju je.
A čekám, až zase budeme mluvit spolu – my všichni.

📖 Příběh Ignácova světa se nikdy nezastavil. Jen jsme si zase na chvíli dali pauzu. Nojo, občas to tak prostě děláme. Teď je ale čas se vrátit. Pomalu, jemně, ale opravdově.

Jdeš do toho se mnou?

🐶 Napiš mi, co je u tebe nového. Čekám nahoře… a všechno mě zajímá. ❤️
Perrito má přivezeniny a já mám přání jedin Perrito má přivezeniny a já mám přání jediný!💚

Kamaráde, nemáš to jednoduchý. Jsi černý pes, lidi se tě bojí a přitom ty jsi sám ten největší poseroutka, co znám. 

Přišel jsi po mně do rodiny, ve které vyrůstá jedna divoška a za chvíli tam bude druhá. Z toho rambajzu já byl taky často na nervy. Neboj se ale toho, ani těch ruchů venku. To je prostě život ve městě. Kdybys věděl, co já všechno poslouchal v Praze.

Vím, že se bojíš, že tě opustí, a tak strážíš dveře, kdykoliv se k nim panička přiblíží. Nechceš ji nechat odejít. Taky jsem s tím bojoval. Všechno si to sedne, uvidíš.

Uvolni se, věř těm lidem, že se o tebe postarají a nemusíš se strachovat o nic. Jen si to užívej. Život s nima je moc prima.🐶

Tvůj Ignác.
Z druhého psa druhého Ignáce neuděláš. Při Z druhého psa druhého Ignáce neuděláš.

Přišel jsem paničce do života v těžkých momentech. Strávili jsme spoustu času spolu jen my dva, než se naše smečka rozrostla. Pouto, které jsme si spolu vytvořili, se nedá jen tak napodobit, nebo navázat znovu.

Poznal jsem, když byla veselá, když byla nemocná a taky jsem poznal, když měla Věrušku v bříšku. Celých 9 měsíců jsem si na ni pokládal hlavu a ujišťoval se, že té malé holčičce uvnitř tluče srdíčko. Hlídal jsem paničku jako o život. 

A dalších skoro 11 měsíců jsem hlídal Věrušku na tom novém světě, dokud jsem nemusel odejít.

Je to přesně rok a mně to přijde jako včera.

Poslal jsem holkám za sebe dolů Perrita. Je to trochu truhlík. Nestihl se na paničku napojit tak, aby poznal, že jí v bříšku roste další miminko. Není tak odvážný, aby ji hlídal. Je naivní a chce si s každým hrát.

Vybral jsem ho ale pro holky z jiných důvodů. Má dobré srdce. Upřímně, já bych se od Věrušky nenechal tahat za uši tak, jako jí to dovolí on. Miluje je. Miluje holky, miluje páníčka, i když on se na něho někdy zlobí za tu jeho neposlušnost a k mému překvapení miluje dokonce i Dextera a k mému ještě většímu překvapení má Dexter rád jeho. Tady se cítím trochu uražen.

Nepřeju si teď nic jiného, než abych si mohl lehnout vedle paničky a položit si hlavu na její bříško. Tak moc mi chybí. Tak moc bych si přál, aby se dnes vyspala líp, než tu stejnou noc před rokem, kdy ke mně vstávala každou chvíli, abychom nakonec stejně jeli na pohotovost, kde mi nepomohli.

Zpátky to nevrátíme, ale opatrovat shora ji nepřestanu.🕊
"Sedl jsem si k jejím nohám a sklopil hlavu. Če "Sedl jsem si k jejím nohám a sklopil hlavu. Čekal jsem. Bude tohle můj domov? Nebo je to jen další zastávka?

Neublížila mi. Pohladila mě po hlavě, poškrábala za uchem. Z jejího doteku jsem poznal, že se nemusím bát. Pamatuju si tu chvíli, kdy jsem zvedl oči vzhůru a ona se na mě usmála.

Chvíli jsme tam tak seděli. Jen ona a já. Hladila mě po hlavě a já se jí díval do očí. Po nějaké době jsem jí chtěl ukázat, že už jí důvěřuju, tak jsem si lehl na záda, hodil nohy nahoru a nechal si podrbat břicho."

🐾 Takhle ve své knize popisuji první momenty, které jsem s paničkou zažívali přesně před 6 lety.

Lákalo by tě si přečíst všechny moje paměti? Zajímala by tě knížka o mém životě?📖

A víš, proč jsou přivezeniny pro útulkáče tak důležitým výročím? Pokud jsi taky pes z útulku, určitě mi dáš za pravdu.

Ne všichni z nás se narodili s rodokmenem nebo kalendářem v pacce. Datum svého narození můžu jen odhadnout, ale vím přesně, kdy jsem začal žít šťastný život. Doma. S paničkou. 17. 3. 2019.

Do jaké skupiny se řadíš ty? Slavíš svoje narozeniny nebo radši přivezeniny? Napiš mi do komentáře.
Výbava je základ. Mně osobně teda bylo vždyc Výbava je základ.

Mně osobně teda bylo vždycky jedno, z čeho panička pamlsky tahá a myslím, že Perritovi je to jedno taky. Hlavně, že je tahá.

A dobrá zpráva pro tebe je, že je do pamlskovníků od @artiefashion.cz se jich vejde fakt hodně a narozdíl od toho, co jsme měl předtím, taky vypadá, že něco vydrží! Prostě kvalita a tu chceš.

Tak řekni páníčkům, že ho doporučuješ a navíc je vhodný i pro ty s velkým pupkem, jaký se teď nosí u nás doma!
Možná máte pocit, že spím a na příspěvky p Možná máte pocit, že spím a na příspěvky pro vás prdím, ale v pozadí se toho děje mnoho!

Panička s Perritem tvrdě makají na tom, aby Ignácův svět zase žil.

To víte, mají to těžký. Jak mě nemaj za zadkem a nedýchám jim na krk, tak občas tápou. Máme teď ale za sebou víkendový teambuilding Ignácova týmu. 

Panička strávila víkend Turnově jen s Perritem (a se mnou samozřejmě). Jezdili jsme tam spolu rádi a usoudili jsme, že kde jinde se se mnou spojit...

A víte co? Napsali jsme celou knihu jen a jen o mně! 

Teď ještě zprocesovat její vydání, to bude trochu oříšek, ale panička to zvládne.

Mezitím já tady shora před pár dny spustil znovu prodej mého cestovatelského deníku, tak jestli ho ještě nemáš, koukni na moje stránky! https://ignacuvsvet.cz/po-ctyrech-cr/

Jestli mě sleduješ, tak víš, že jsem nebyl jen tak obyčejný pes. Kdysi jsem paničku zachránil a chceme, aby celý tento projekt dokázal zachránit další.

Panička má hodně práce tohle všechno zvládnout není sranda, ale ona na tom teď pracuje hodně intenzivně a navíc má asistenta Perrita. 

A když už tady jsi a sleduješ nás. Co je tvoje očekávání od Ignácova světa? Co bys tady chtěl? Co tě tu baví? Co ti tu chybí? 

Napiš mi do komentáře, budu moc rád.
Load More... Follow on Instagram
  • Ochrana osobních údajů
  • Všeobecné obchodní podmínky
© 2025 Ignácův svět | Powered by Minimalist Blog WordPress Theme